Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie tělesné výchovy a sportu v Bělovsi:
 
Bylo to v devadesátých letech 19tého století, po více jak třiceti letech kdy sokolská myšlenka světlo světa spatřila a první nadšení mladící z Bělovse navštěvují pravidelně sokolské cvičení tělocvičné jednoty v Náchodě. Náchodská sokolská jednota pořádala občas svá veřejná sokolská cvičení na rozsáhlém prostranství u Velkých minerálních lázní v Bělovsi a tak se stalo, že sokolské kroje zapestřili se návsí Běloveskou, budíce zájem pro sokolskou věc a cvičenci naši přinášeli s sebou do Bělovse nadšení a chuť k sokolské práci. Bylo tedy třeba dle zakladatele a učitele Tyrše přikročit k činu a učinit skutkem to co dosud pouze háralo v myslích. Začátkem září roku 1898 dochází k založení místní sokolské jednoty. Popud k přímému ustavení jednoty dává nadšený sokol bratr Karel Tomek. Náchodská sokolská jednota významně napomáhá při ustavení sokolské jednoty v Bělovsi jak podporou finanční tak organizační. Vznik a počáteční chod též finančně podporuje několik místních rolníků, zejména Josef Jirásek, tehdy starosta obce a Ladislav Hejzlar. Rozkvětu jednoty též přispívá místní spolek divadelních ochotníků. První sokolská schůze se konala 18.září 1898 v místnostech Velkých minerálních lázní v Bělovsi, tato schůze byla zároveň první ustavující valnou hromadou. Přítomno bylo tehdy 19 účastníků, kteří naráz do založené sokolské jednoty přistoupili. Prvním starostou byl zvolen Josef Jirásek, náměstkem František Hejzlar, náčelníkem Josef Tomek a jednatelem Josef Pozděna.
V prvních letech byla opatřena především níčiní a ke cvičení jsou využívány sály místních hostinců v létě jsou pak využívána různá venkovní prostranství. Již v roce 1900 předložil bratr Glos návrh na zřízení vlastní sokolovny a tento návrh byl nadšeně přijat,ovšem ještě dlouhých osm let trvalo než se podařilo najít vhodné místo a sokolovnu postavit. V tomto období byl život jednoty nelehký ne všichni měli pro význam tělesné výchovy pochopení a ne vždy se cvičencům podařilo sehnat a propůjčit vhodné prostory na cvičení především v zimních měsících a tak se stávalo, že někdy činnost ochabovala.
Přesto se členská základna rozrůstá a z té doby jsou především vzpomínány významné zájezdy na veřejná vystoupení a slety v okrsku i v župě a jak říká kronika: „Bývávalo veselo na žebřinovém voze za zpěvu nadšených sokolských písní kdy jarní duch sokolský dovedl nadchnouti všechny účastníky“. Velkou událostí jsou všesokolské slety, kterých se cvičenci z Bělovse s nadšením účastní. Ovšem doba je stále k cvičencům nemilosrdná a problémy s prostory pro cvičení stále přetrvávají a tak již zcela vážně se začíná s přípravou stavby vlastní sokolovny. Osloven je stavitel p.Bednář z Náchoda a bratr František Hejzlar nabízí bezúročnou půjčku na stavbu.
Dobrá věc se podařila je rok 1908, desátý rok existence sokola v Bělovsi a cvičenci mají konečné své vlastní hnízdo sokolí. Tohoto roku se také Běloveským sokolům daří získat a uspořádat okrskové cvičení. Činnost se dále rozvíjí a významným rokem byl zajisté rok 1913, 15-tý rok existence jednoty kdy pořádá první místní veřejně cvičení před místní sokolovnou, které vzbudilo velký zájem i u dětí a od tohoto roku začíná cvičení dětí v Běloveském sokole.
Přichází ovšem rok 1914 a první světová válka, která na 5 let téměř zastavila činnost. Do války bojovat za vlast odešli i členové sokolští z Bělovse a někteří se bohužel již do našich řad z války nikdy nevrátili na jejich památku je do zdi sokolovny zasazena pamětní deska s pěti jmény: Josef Glugar, Alois Nývlt, Arnošt Ptáček, Josef Rýdl a Josef Ryšavý. 28.říjen 1918 přináší svobodu a samostatnost pro Československou republiku a i obrození sokolské činnosti a tělesné výchovy v Bělovsi.
Činnost sokolské jednoty po válce se slibně rozvíjí a ovlivňuje život v obci, pod vedením J.Linharta je organizována slavnost sázení „Lípy svobody“ a Náchodský spolek divadelních ochotníků v Bělovsi sehrává divadelní hru „Směry života“. V tělocvičně je opět živo! Cvičí nejen muži, ale i dorostenci, děti a nesmíme zapomenut na ženy. V Roce 1920 se opět cvičenci z Bělovse účastní všesokolského sletu v Praze a další veřejných vystoupení v okolí. V následujícím roce na oslavu 70. narozenin našeho krajana Aloise Jiráska ve významném dni 5.července na oslavu Husovu vezli bratři kámen s nápisem „Sokol Běloves“ k výstavbě Jiráskovy chaty na Dobrošově a tento kámen dodnes na vrcholu nad Náchodem připomíná úsilí a nadšení našich předků.
Dvacet pět let svého trvání, v roce 1923, oslavuje TJ Sokol Běloves místním veřejným cvičením a odhalením již výše zmíněné pamětní desky se jmény padlých bratří ve světové válce. Na slavnostním setkání v nadšené řeči ocenil práci za uplynulých 25 let župní starosta Dr. J. Čížek z Náchoda.
 
I v dalších letech se úspěšně rozvýjí kulturní a společenský život v sokolské jednotě, která i po stránce tělocvičné vychovává řadu borců, mezi nimiž vynikají František Jelen, Josef Dolenský, Zdeněk Hejzlar, Bohuslav Hurdálek, Jaroslav Zeman a další. Na župních závodech se František Jelen umístil na prvním místě a zúčastnil se jako přeborník župy sletových závodů ČOS v Praze, kde se umístil na 16. místě v celostátní soutěži!
Na IX. Všesokolský slet v Praze v r. 1932 vyslala jednota větší počet cvičenců - mužů, žen, ale i dorostenců a dorostenek. V následujícím období byl zvolen čestným starostou jednoty nejstarší člen Jan Maršík, za dlouholetou záslužnou činnost. Starostou, který vedl jednotu až do okupace, (kdy byla její činnost německými okupanty zastavena) byl Jos. Kunt, náčeníkem byl Josef Vítek, velmi významná osobnost nejen v jednotě, ale i v okrsku a župě Podkrkonošské a náčelnicí Anna Škodová, která se zasloužila o výchovu dalších cvičitelek a spolupracovnic.
Podle přehledných zápisů v kronice, byl po mnoho let jednatelem Václav Linhart, vzdělavatel Leopard Dítě, který uspořádal a opatrovatl archivní dokumenty historie naší jednoty a členy výboru Josef Tomeš, Stanislav Skoda, Josef Soumar a další organizační a tělovýchovní pracovníci.
Protože již od vzniku jednoty nejen tělovýchovná, ale i kulturní činnost je významnou součástí aktivit členstva, rozhodl se výbor jednoty vybudovat k objektu sokolovny přístavbu pro loutkovou scénu. Za obětavé svépomoci členů byla přístavba vybudována a od té doby se zde pravidelně hrají loutková divadla a to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Velice aktivní činnost tohoto divadlo dokládá dochovaná pokladní kniha dokumentující činnost divadla od roku 1934 až do roku 1950. Pořádají se také další společenské akce jako jsou plesy, tělocvičné akademie formou pódiových vystoupení a veřejná cvičení. Veliká byla bratrská a sesterská spolupráce v jednotě!
 
Jako temný stín v klidném životě naší vlasti, se blíží hrozba německého fašismu. Také v Bělovsi se budují opevnění proti hrozícímu nepříteli. Svoji účast a pomoc v tomto temném období vyjádřili sestry svým darem, ke 40. výročí založení darovali jednotě sokolský prapor s výstižným heslem: „JSME NA STZRÁŽI!“ praporečníkem se stal Zdeněk Hejzlar.
Přes všechnu snahu nic nezabránilo tomu, aby boty nacistů nevpochodovali do naší země. Zašlapávají práva českého národa, umlčují pravdu a ničí vše pokrokové. Nejlepší syny a dcery národa ubíjejí.
I josef Vítek, náčelník jednoty je vězněn a koncentračních táborech za ilegální sokolskou činnost „Národní odboj!“.
Jsou zakázána jakákoliv veřejná vystoupení, dochází k rozpuštění Sokola, tělocvičná činnost ustává. Členové se jednak soustřeďují v osvětové besedě „Havlíček“ – hrají divadla ochotnické scény v hostinci u Hejzlarů a jednak přecházejí opět ke sportovní činnosti.
Němci zabavují veškerý sokolský majetek, co se dá zachránit, včetně praporu to po celou dobu okupace ukrývá ve mlýně Zdeněk Hejzlar.
Sokolovnu Němci zabírají pro svoji Hitlerjugend.
Sokolská myšlenka byla potlačena, ale to nemůže zabránit jeho bývalým členům aby pokračovali ve sportovní činnosti. Založen je SK Lázně Běloves, který reprezentuje obec v kopané. Slavnostní výkop při prvním utkání se Slavií Hradec Králové provádí Dr. Vladimír Honl. Na hřišti SK Náchod se hraje dobrý fotbal a z II. Třídy se postupuje do I. B třídy Severovýchodočeské župy kopané. Sportovní klub má velký počet členů, jejich příspěvky a výtěžky tradičních karnevalů pomáhají řešit finanční situaci.
 
Již v lednu 1945 svítá! Často je slyšet dělostřeleckou palbu blížící se fronty. I u nás v Bělovsi se rozednívá, pod vedením Josefa Vítka, který se vrátil z německého vězení, tajně vzniká Místní revoluční národní výbor, připravující nový, lepší život.
V květnu 1945 rudá armáda osvobozuje Běloves a hned v těchto dnech opět ožívá tělovýchovná činnost. V Bělovsi se ustavuje Místní národní tělovýchovný výbor, v čele s Josefem Vítkem, který je předzvěstí sjednocení veškeré základní tělesné výchovy, sportu i turistiky.
DTJ Běloves, která byla založena ve dvacátých letech a ani FPT Běloves neobnovují činnost samostatně, ale zapojují se podle pokynů Místního národního tělovýchovného výboru do činnosti Sokola.
Mezi zasloužilé pracovníky DTJ patří rodina Jiroutova, Hejzlarova, Hodovalova, Rouskova, Brejtrova, Dítětova a další. V FPT pak F.Ducháček, J.škoda, sourozenci Duškovi a další.
Národní Tělovýchovné výbory již v létě 1945, ale i nadále uskutečňují tělovýchovná veřejná cvičení, zrozená z nadšení pro tělovýchovnou myšlenku. Činnost Sokola Běloves se opět rozvíjí a dosahuje bývalé úrovně. Výroční valná hromada volí osvědčené členy do výboru jednoty. Druhým čestným starostou je zvolen Josef Kunt, za obětavou práci v tělovýchově. Starostou je zvolen Václav Linhart. Zvelebuje se opět majetek a k sokolovně se přistavuje sociální zařízení. Je rok 1948 a všechno se připravuje na XI. všesokolský slet, i naše jednota musí být připravena.
Dochází však k tragické události pro TJ Sokol Běloves. Na následky věznění v koncentračních táborech umírá Josef Vítek. Členové okrsku jej naposledy vyprovázejí z běloveské sokolovny, kde tak rád pobýval, na staroměstský hřbitov.
Na slet do Prahy vedou žactvo V. Voleský st., M. Koucká, dorost S. Škoda, J. Dyntera st. a V. Doubicová, muže J. Krška a ženy B. Králová.
Události sletového průvodu postupně dopadají i do Bělovse. Místní akční výbor nerozvážně zasahuje do činnosti jednoty a vylučuje 13 členů. Jakoby nikdo nevěděl co pro obec znamenala sokolská myšlenka a činnost, najednou jako by neexistovaly výsledky práce. Mnoho dalších členů jednoty se stává pasivními členy, přestávají pracovat a ti, kteří měli tělovýchovu rádi, jsou v činnosti Sokol Lázně Běloves, pomáhají kopané, nebo se stávají aktivními členy místní jednoty požární ochrany. Po osmi letech činnosti odchází z Bělovse i kopaná SK Lázně Běloves, která byla v roce 1949 přejmenovaná na Sokol Lázně Běloves přechází pod TJ Sokol Mez Náchod. Činnost ČOS byla zakázána a všechna sportovní a tělovýchovná činnost byla pohlcena sjednocenou tělovýchovou. Činnost základní tělesné výchovy v Bělovsi postupně končí a sokolovna osiřela.
Začíní se zde soustřeďovat mládež, která si však není vědoma jakým způsobem a z jakého čistého nadšení byla sokolovny postavena. Majetek chátrá a dokonce se i ztrácí. Částečnou pomocí bylo dočasné převzetí sokolovny SPZ Náchod. Cvičí zde zedničtí učňové a opravují to nejnutnější.
Největší bolestí však je uskladňovaní obilí v tělocvičně na což zcela doplatila podlaha.
Loutkovou scénu přebírá místní organizace ČSM a každou zimu se hrají divadelní představení pro děti.
V této kritické době snad jen K. Netresta sleduje majetek jednoty a spolupracuje s mládeží.
Vznikem úseku Dobrovolné sportovní organizace Sokol a tím i rozvojem sport na vesnicích, se sdružují pod vedením Oty Kudelky lehcí atleti a dá se říci, že z celého okresu. Protože potřebují startovat pod hlavičkou tělovýchovné jednoty, navrhují atleti z Bělovse , aby touto jednotou byla TJ Sokol Běloves. Ustavující schůze volí Karla Netrestu a později pak pravděpodobně v roce 1956 Miroslava Zeleného, který na veřejných schůzích požaduje rehabilitaci vyloučených členů Sokola, ovšem bezvýsledně.
Obnovením činnosti TJ Sokol Běloves se začíná probouzet zájem mládeže o tělesnou výchovu a hlavně dík Vlastě Tylšové a Ole Bindrové cvičí nejvíce děvčata. Jsou to však lehcí atleti, kteří jméno TJ Sokol Běloves roznášejí nejen po celé republice, ale dokonce i za hranice vlasti. Vždyť jak muži, tak ženy startují úspěšně v II. Ligách. A bylo to zásluhou lehkých atletů, že v soutěži jednot úseku DSO Sokol patřila TJ Sokol Běloves mezi nejlepší v tehdejší ČSSR.
Vznikem jednotné tělovýchovné organizace ČSTV, přichází v r. 1957 do funkce tajemníka okresního výboru ČSTV František Slezák. Dojíždí z Malých Svatoňovic a do roku slibovaný byt nedostává. Proto krajský výbor ČSTV projednal s výborem TJ Sokol Běloves možnost přístavby bytové jednotky a tak se za pomoci zednických učňů SPZ Náchod staví bytovka nářaďovna a archivní místnost. Postupně se v sokolovně vyměňují okna, do tělocvičny se pokládají parkety, zavádí se vodovod a přistavuje se zvláštní vchod k loutkové scéně. Z Bělovse pomáhá jediný Václav Tylš. Začíná se opět cvičit, od mládeže až po dospělé.
Přichází ale další rána pro sokolovnu dlouho promáčený strop tělocvičny se probořil a bylo nutné jej znovu vybudovat.
Přes všechny obtíže se sokolovna neustále zvelebuje a do jednoty se vracejí ti, kteří nepřestali mít tělesnou výchovu rádi. V roce 1965 je zvolen předsedou Jaroslav Dyntera st., náčelníkem Ladislav Lochman, náčelnicí Jaroslava Flašková, jednatelem František Slezák a hospodářem Josef Cmejík. Členy výboru jsou Jiří Bernard, Arnoštka Dvořáková, Antonín Hurdálek, Otka Kudelka, Stáza Nyklíčková a Miroslav Zelený. V dalších tělovýchovných funkcích se podílejí Jiří Svoboda, Jaroslav a Miroslav Sychrovský, Marie Punarová, František Norman, Pavel Hofman, Míla Matějů, Jiří Cvrček, Jiřina Jaroměřská, dr. Jaroslav Stěpán a další.
Činnost jednoty vzkvétá,  a po roce 1960 dochází ke zbourání Jiráskovy chalupy č.p.13 a s vykoupením přilehlé zahrady MěNV je získán tak dlouho potřebný sousední pozemek a vzniká prostorné sportoviště. Vzniká další přístavba a to konkrétně pro bruslící, ve spolupráci s MJ ČSPO Běloves a za podpory MěNV Náchod. Zásluhy v další péči o majetek mají především Jaroslav Dyntera st. a Zdeněk Wintr.
V roce 1964 je založen lyžařský oddíl, který bude mít v budoucnosti podstatný vliv na činnost celé jednoty. Vzniká z iniciativy M. Zeleného a z počátku se věnuje třem disciplínám – skoku pod vedením právě M. Zeleného, běhu pod vedením Ing. T. Havla a sjezdu pod vedením J.Dyntery ml. a V. Nýče. Prvním předsedou oddílu byl F. Flaška. Hned v druhém roce se běžci spojují se sjezdaři a nastává prudký rozvoj lyžování v Bělovsi. Ing.Tomáši Havlovi se daří okolo sebe soustředit skupinu obětavých rodičů manžele Flaškovi, A. Nyklíčkovou, Jiří Bernarda, ke kterým se v pozdějších letech přidávají další
R. Zeiska st., Jos. Bernard, M. Sychrovský, Ing. Hartman a další. V roce 1968 pak družstvo běžců zaniká a oddíl se věnuje pouze sjezdovému lyžování.
Mimo cvičení mládeže v základní tělesné výchově  a lyžování se přechází k odbíjené, začíná se hrát závodně stolní tenis, v nohejbalu se proniká do okresní soutěže a uvažuje se o tom hrát i závodně lední hokej.
V roce 1969byl uveden do provozu lyžařský vlek na Brabáku. Výsledky závodního družstva na sebe nenechali dlouho čekat a byly v té době opravdu mimořádné. Věra Flašková, Pavel Stránský, Jana Nyklíčková, Rostislav Zeiska ml., Lenka Hartmanová se úspěšně zúčastňovali celostátních závodů. Lenka Hartmanová bylo dokonce jeden rok v reprezentačním družstvu ČSSR a zúčastňovala se i závodů v zahraničí. O kvalitě tréninků v Bělovsi svědčí i to, že několik sezon zde trénovala pozdější úspěšná závodnice světového poháru Lenka Vlčková. Kromě individuálních výsledků zaznamenalo družstvo Sokola Běloves ve složení R.Zeiska ml., R. Tér, P. Matoulek, L Hartmanová a L. Vlčková v roce 1973 obrovský úspěch kolektivní, když toto družstvo vyhrálo krajské kolo pionýrské ligy a v celostátním finále skončilo na 3. místě. V roce 1975 v oddíle ukončuje činnost Ing. Havel a později se předsedou oddílu stává R. Zeiska st. a je jím až do roku 1982.
Mototuristický oddíl vedený Jiřím Svobodou v letech 1976 – 78 soustřeďuje zájemnce a pořádá významné cílové jízdy krajem Mistra Aloise Jiráska, ale i jízdy do zahraničí, nejdříve soukromými auty a později vyřazeným autobusem, který posléze využívají také členové lyžařského oddílu.
Po odchodu Františka Slezáka z funkce vedoucího tajemníka OV ČSTV se stává novým předsedou TJ Sokol Běloves, současně se stěhuje do Náchoda a do bytu v sokolovně přichází jako nový správce sportovního areálu Jaroslav Dyntera st..
František Slezák se věnoval hlavně mládeži a za jeho éry vykazovali největší činnost oddíly lyžování a odbory turistiky a ZRTV. Vzniká slavná a dlouhá tradice dětských letních táborů pod vedením právě Františka Slezáka a Míly Matějů, později pak obou manželů Matějů. První tábory se konaly na Špince v letech 1972 a 1973, následující 2 roky v Adršpachu, v letech 1976 až 77 v Deštném v Orlických horách. Rok 1978 se konal v Lužanech a v roce 1979 v Nemyčevsi. V následujícím roce táborníci zavítali do Teplic nad Metují bod „Bižik“, následovala série tří táboru v Machově a v roce 1984 se utábořili v Ratibořicích. Rok 1985 byl výjimečný tábor se nekonal ve stanech, ale na horské chatě Čochtan v Krkonoších v Obřím dole. Poslední tři klasické stanové tábory v letech 1986 – 1988 se usídlili na louce u řeky Orlice v Klášterci nad Orlicí. Poslední tehdy putovní tábor se konal v roce 1989. Všechny tábory se nesly v duchu sportovních aktivit a dovedností, tábory se konaly v přírodně zajímavých lokalitách a jejich významnou aktivitou byla, turistika poznávání přírody a cykloturistika.
 
V roce 1973 odchází z Bělovse F.Slezák a novým předsedou byl zvolen Josef Bernard, který tuto funkci zastával až do roku 1991. Z výboru TJ postupně odcházejí starší členové, kteří pro jednotu vykonali velký kus práce a mnoho volných chvil svého života věnovali práci v oddílech jednoty. Jsou to manželé Šubrtovi, Svobodovi, Bernardovi, Flaškovi, Rakovi, Hartmanovi a mnoho dalších.
 
Jejich nástupci pracují pro tělovýchovu v Bělovsi s velkým nadšením. TJ se rozrůstá o další oddíly a to kulturistiky a po mnoha letech opět oddíl atletiky. Jednota se také aktivně podílela na přípravě Československých spartakiád v letech 1970, 1975, 1980 a 1985 kdy se konala vystoupení nejen před Běloveskou sokolovnou, kdy právě v roce 1975 se v Bělovsi konalo okrskové spartakiádní cvičení, ale někteří cvičenci z TJ Sokol Běloves cvičili na okresních i krajských vystoupeních a někteří na celorepublikovém vystoupení na strahovském stadionu v Praze.
Oddíl lyžařů a ZRTV se stávají vzorným a v roce 1983 byl tento titul „Vzorná tělovýchovná jednota“ udělen i TJ Sokol Běloves. K tomu zajisté přispělo pořádání významných veřejných sportovních podniků, za které by se nemusely stydět ani velké městské jednoty, ale uměla se jich ujmout právě schopná příměstská jednota. Od roku 1973 bylo pořádáno 9 ročníků „Podborského maratonu“ pořádáno bylo 5 ročníků cyklistického turistického závodu „Náchodský čtyřlístek“. Mnoho z Vás jistě ještě vzpomíná na silvestrovské běhy či pravidelně pořádané lyžařské závody, některé pořádané v rámci okresních přeborů. A právě lyžařský oddíl a jeho členové byli nejaktivnějšími tahouny těchto činností. Novým předsedou se v roce 1983 stává Jiří Matějů a pod jeho vedením i v devadesátých letech lyžařský oddíl slavil nemálo sportovních úspěchů, kdy se závodníci umísťovali pravidelně na předních místech okresních a někteří i krajských přeborů. Nejúspěšnějším byl zajisté Jiří Matějů ml., který se umísťoval na republikových závodech a následně již jako člen Sokola Deštné se zúčastnil i mezinárodních juniorských závodů. Vzpomenut musíme i výkony dalších Dušana Voleského, Václava Nýče ml., Davida Grima a Ilony Dynterové, kteří dobře reprezentovali naši jednotu na okresních i krajských přeborech.
 
V roce 1986 se uskutečňuje sen mnoha lyžařských generací. Na Maliňák je zaveden elektrický proud a uvádí se do provozu přenosný lyžařský vlek z MEZu Frenštát což znamenalo významné zlepšení podmínek pro lyžařský sport v Bělovsi a především prodloužení lyžařské sezony o pár týdnů. V dobách kdy již na Brabáku byly pouze drobné zbytky sněhu a sluníčko již začínalo pálit do tváří, na Maliňáku se ještě pořádalo poslední lyžování v maskách. Další lyžařský pokrok přichází v roce 1988 kdy TJ Sokol Běloves díky svojí brigádnické činnosti pomáhal a pomáhá řešit problémy MěNV v lázeňské části Náchoda na rekonstrukci spojovací cesty od Lázní Běloves do Montace ( r. 1985 – 1986) a stavbě propustku v Montaci, dostává odměnou finanční prostředky na vybodování nových moderních lyžařských vleků na Brabáku a Maliňáku. Tyto vleky jsou pod organizačním vedením Jiřího Matějů a Josefa Bernarda za významné brigádnické činnosti členů lyžařského oddílu Sokola Běloves vybudovány a v revolučním roce 1989 uvedeny do provozu.
Kromě aktivní činnosti na výstavbě lyžařského areálu uvažují Běloveští Sokolové o významné přestavbě sportovního areálu a je zhotovena projektová dokumentace zcela nové moderní sokolovny a na oslavách 90tého výročí založení Sokola v Bělovsi si všichni přejí aby příští oslavy již stého výročí byly konány v nové sokolovně. Bohužel v tomto případě zůstalo pouze u plánů a snů které nebyly realizovány.
 
Po revoluci v roce 1989 činnost TJ Sokol Běloves pokračuje, v sokolovně cvičí především děti a ženy, muži využívají přilehlé hřiště ke kopané v lyžařském areálu přibývají boudy jako zázemí pro práci obsluhy vleků a zázemí pro členy lyžařského oddílu.
V letech 1991 – 92 dochází k reorganizaci tělesné výchovy v celé republice a to se nevyhnulo ani TJ Sokol Běloves. Česká obec sokolská opět obnovuje svoji činnost a snaží se obnovit svoji ztracenou organizační strukturu, získat zpět majetek a činnost základních tělovýchovných jednot, ČSTV se snaží aby co nejvíce organizačních jednotek zůstalo pod jejich křídly a vzniká spousty nezávislých a samostatných sportovních klubů.
Na konci roku 1991 je do sokolovny svolána členská schůze TJ kde se rozhoduje o další budoucnosti. Vstup do svých řad nabídla obnovená Česká obec sokolská a OV ČSTV. Logickým vyústěním pokračováním historie by měl být vstup do obnovené ČOS, který nabídli zástupci župy Podkrkonošské Jiráskovy, ovšem někteří staří sokolští činovníci neunesli napjatou atmosféru a nešťastně nevhodnými hesly popudili část členstva natolik, že se od sokolské myšlenky odvrátili a z řad členstva padl návrh na ustavení zcela nezávislého sportovního klubu. Tento návrh byl také přijat a novým předsedou byl jmenován Vladimír Michel. Vstup pod křídla sokolská tehdy neprošel o pouhé tři hlasy a je velká škody, že se schůze neúčastnili někteří letitý členové, kteří o pořádání tak významné a rozhodující schůzi nebyli informováni. Možná mohli jejich hlasy rozhodnout ve prospěch pokračování sokolského odkazu.
 
Sportovní činnost, ale pokračuje dál v té době již SK Běloves žádá ČSTV o převedení majetku a to tak činí, ale tento akt je u soudu napaden ČOS jako nástupnickou organizací Sokolské obce jejíž činnost byla zrušena a zakázána komunistickým režimem v roce 1953(48?). Rozsudek okresního soudu z roku 1994 a následný potvrzující rozsudek soudu krajského z roku 1997 jí dává za pravdu a majetek objektu sokolovny přechází do majetku ČOS Praha, protože v té době neexistuje v Bělovsi aktivně činná Sokolská jednota, která by mohla majetek převzít. Ostatní majetek sportoviště (byt a část hřiště) přebírá od ČSTV SK Běloves. Tímto nastává nepříjemná skutečnost rozdělení sportoviště jako celku.
V novém sportovním klubu vyvíjejí činnost oddíly cvičení žen pod vedením Evy Vojtíškové, starších žen pod vedením Lídy Kuchařové a rehabilitační cvičení pod vedením MUDr. Flašarové, muži – kopaná pod vedením Ládi Michela, kteří ač v SK stále se cítí býti Sokoli nebot na svých pravidelných pátečních setkáních zpívají sokolskou hymnu, cvičení žáků a žákyň pod vedením Stanislavy Grohové a Michala Květoně. Nové je založeno cvičení rodičů s dětmi pod vedením Dany Gregorovičové. V části sokolovny je rekonstruována nová posilovna kde svoji činnost provozijí kulturisté. Na Brabáku a Malináku jsou provozovány lyžařské vleky. Novým předsedou SK Běloves je od roku 2007 Pavel Hanuš.
 
V roce 1995 zakládá 11 členů obnovenou jednotu TJ Sokol Běloves, která navazuje na zrušenou sokolskou Běloveskou organizaci z roku 1953, ale chce navázat i na dlouholetou a velmi kvalitní činnost sportovní organizace TJ Sokol Běloves z dob předrevolučních. Funkcí starosty je pověřen Jindřich Kašpar a dalšími členy jsou:……, sportovní činnost je na rozdíl od velmi aktivního SK Běloves minimální, ale daří se pronikat do podvědomí lidí pořádáním župního přeboru v přespolním běhu nazvaném „Běh Montací“, kterého se konalo 5 ročníků a účastnilo se ho každoročně více jak 40 běžců v .. kategoriích. V roce 1997? Jindřich Kašpar umírá a jeho funkci zastupuje t.č. hospodář Ing. Michal Dyntera až do roku 2004 kdy je na řádné valné hromadě zvolen nový výbor TJ Sokol Běloves, starostou byl zvolen Ing. Václav Nýč, náčelnicí a jednatelkou Lenka Dynterová, hospodářem Ing. Michal Dyntera. V roce 2002 přebírá cvičení dětí od Dany Gregorovičové náčelnice Lenka Dynterová a děti přecházejí pod křídla Sokola. Z počátku se cvičí pouze jednou týdně jedna skupina dětí, ale zájem dětí a rodičů narůstá a je nutné děti rozdělit na více skupin, v současnosti děti v Sokole Běloves cvičí již dva dny v týdnu a jsou rozděleny do tří skupin. V roce 2004 opět pod vedením cvičitelky Lenky Dynterové začínají cvičit ženy a postupně i toto cvičení získává oblibu žen z okolí a stává se alternativou, úspěšného cvičení Evy Vojtíškové z SK Běloves. V roce 200? přechází k Sokolu i kolektiv zkušených cvičenek zdravotního rehabilitačního cvičení pod vedením MUDr. Flašarové. Cestu k Sokolům si postupně nachází i kulturisté.
 
V roce 2002 žádají členové TJ Sokol Běloves aby SK Běloves na své výroční členské schůzi opětovně zhodnotila možnost přestoupení členů SK Běloves do TJ Sokol Běloves čímž by se vyřešil problém s majetkem. Zástupci TJ Sokol Běloves vysvětlili, že mohou získat sokolovnu zpět do Bělovse, když zde bude aktivní činnost. A vysvětlili, že vzhledem ke špatnému stavu některých částí sokolovny především střechy je možné získat klíčové finanční prostředky od ČOS jako majitele objektu a následně o tento majetek požádat aby byl předán fungující a aktivní sokolské jednotě. Bohužel se nepodařilo členy výboru SK Běloves přesvědčit aby dalo o této možnosti hlasovat a té, se vše odložilo na neurčito.
Jak již bylo výše uvedeno tak z počátku malému počtu členů TJ Sokol Běloves se za krátkou dobu podařilo navýšit členskou základnu až na současných 9? členů. A jak bylo na schůzi v roce 2002 řečeno tak se i stalo v roce 2005, ČOS poskytla významnou část finančních prostředků na rekonstrukci střechy přispělo i Město Náchod a svoji ruku k dílu přiložili jak členové TJ Sokol Běloves tak i muži z SK Běloves, kteří svojí součinností ukázali, že společnými silami můžeme i dále provozovat sportovní činnost pod novou střechou. Sokolovna byla nově a barevně vymalována aby se cvičenci uvnitř cítili dobře.
Na řádné valné hromadě v roce 2007 výbor navrhl členstvu požádat ČOS prostřednictvím Župy podkrkonošské Jiráskovy o darování objektu sokolovny do svého vlastnictví tato myšlenka byla jednomyslně přijata. Ještě do konce roku 2007 byla zástupci ČOS a odpovědnými zástupci TJ Sokol Běloves podepsána darovací smlouva a od tohoto roku je sokolovna opět v Běloveských rukou.
Přišel rok 2008 což je rok kdy od založení Sokola v Bělovsi uběhlo 110. let. A proto jsme rádi, že takovéto jubileum můžeme oslavit ve vlastní sokolovně se všemi, kteří to se sportem v Bělovsi myslí dobře a upřímně at už jsou organizováni Sokole, SK a nebo jiné sportovní organizaci popřípadě nejsou organizováni nikde, ale sport, tělovýchova, kultura a historie v Bělovsi jim není lhostejná.
 
Máme i další plány, chystáme se vybudovat nový systém plynového vytápění s automatickou regulací, výměnu oken a zateplení celé budovy, vše zajisté nepůjde zrealizovat hned, ale v postupných krocích se jistě podaří vše zdárně realizovat.
 
Výbor TJ Sokol Běloves děkuje všem bývalým i současným členům za obětavou práci, taktéž by rád poděkoval členům SK Běloves za práci vykonanou pro sport v Bělovsi. Věříme, že jednou zase najdeme společnou řeč a spojíme se do jedné organizace a půjdeme dál společnou cestou.
 
SPORTU ZDAR
 
TJ Sokol Běloves
 
Prameny:
-          kronika TJ Sokol Běloves 1898 – 1924,
-          almanach z roku 1968 k 70. výročí založení TJ Sokol Běloves
-          almanach z roku 1988 k 90. výročí založení TJ Sokol Běloves
-          almanach z roku 1998 ke 100. výročí založení TJ Sokol Běloves
-          zápisy ze schůzí a valných hromad
-          ostatní archivní materiály a fotografie
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pro Evu Vojtiškovou.

(Wirst, 27. 8. 2011 20:42)

Dobrý den.
Může někdo prosím vyřidit Evě Vojtiškové aby kontaktovala tuto email adresu.
wirst@seznam.cz
Děkuji za vyřizení nebo odpověď. Wirst